Liberation Dance

Foto: Jiří Lubojacký

Co si pamatujeme?

2025 si připomněl 80. výročí ukončení druhé světové války v Evropě bezpodmínečnou kapitulací německého wehrmachtu. Každoročně si 8. května připomínáme osvobození od nacionálního socialismu a ničivou válku s více než 60 miliony obětí.

Mezi oběti nacionálního socialismu patřili i swingoví tanečníci a jazzoví hudebníci, kteří byli kvůli své vášni pro jazz a swing pronásledováni nacistickým režimem. Jazzová hudba byla v důsledku rasistického a antisemitského postoje režimu zakázána jako „zvrhlá hudba“. Mladí lidé, kteří přitahovali pozornost svým nekonformním vzhledem, byli pronásledováni a trestáni.

Proto byl v rámci tohoto projektu vytvořen „Liberation Dance“, který připomíná bezpráví národního socialismu a vzpomíná na jeho oběti.
Foto: Moritz Röber

Proč tančíme?

Vzpomínkové akce mohou mít různé aspekty. „Liberation Dance“ byl zvolen jako způsob připomenutí, protože tanec znamená sounáležitost, podporu a pocit svobody. Choreografie vybízí k účasti. Držení se za ruce a budování mostů, které lze v tanci rozpoznat, by mělo sjednotit a dát příklad proti posilování pravicových tendencí.

Pro jazzové hudebníky a swingové tanečníky byly v době nacionálního socialismu hudba a tanec jedinými paprsky naděje v době nejistoty a pronásledování. Swingová mládež zpívala a hrála jazzové písně během nucených prací v koncentračním táboře. Jednou z těchto písní byla „Jeepers Creepers“ od Louise Armstronga, na jejímž zvuku byl založen „Liberation Dance“.
Foto: Jovanna Holste

Jak tanec vznikl?

„Liberation Dance“ vznikl v srpnu 2024 v Brémách společně s tanečníky z Německa, České republiky, Polska a Rakouska. Choreografie byla poté převezena do místních swingových komunit a vyučována tam. Cílem bylo vytvořit nadnárodní vzpomínkový prostor a uspořádat tanec současně jako flash mob na různých místech Evropy.

„Liberation Dance“ se uskutečnil 8. května 2025 na celkem jedenácti místech ve třech zemích. Byly to Cáchy, Berlín, Braunschweig, Brémy, Gdaňsk, Hamburk, Kolín nad Rýnem, Lüchov, Oldenburg, Pinneberg a Praha. Součástí těchto flashmobů byly také prohlídky měst, přednášky a workshopy na jednotlivých místech.
Foto: Jiří Lubojacký

Co bude dál?

Uplynulo 80 let od ukončení druhé světové války v Evropě a osvobození od nacionálního socialismu. Připomínka obětí nacistického režimu však zůstává pro naši společnost ústředním úkolem. „Liberation Dance“ se považuje za uměleckou formu vyjádření, která bude tuto vzpomínkovou akci provázet i v budoucnu.

„Liberation Dance“ se skládá z choreografie, kterou se lze stále učit a vyučovat. Napište nám zprávu, pokud byste chtěli rozšířit informace o „Liberation Dance“ ve svých tanečních komunitách.

Navštivte
nás na Instagramu

„Svoboda v temných časech“ v Praze

Výstava byla zahájena v Praze 27. září 2025 v pasáži Lucerna. Byla tak vystavena na místě, které je úzce spjato s historií jazzu a swingu v České republice. Lucerna byla považována za nejvýznamnější kulturní a společenské centrum Prahy – konal se zde nespočet koncertů, plesů, konferencí, kongresů, módních přehlídek a sportovních akcí. Vystupovali zde mimo jiné také Josephine Bakerová a Louis Armstrong. Na tanečních akcích se zde scházela česká swingová mládež Potápky.

Pasáž Lucerna je dodnes velmi oblíbená díky své poloze přímo na Václavském náměstí. Stále se zde koná mnoho kulturních akcí, jako jsou koncerty a filmová představení. Zhruba dva týdny až do 12. října 2025 se kolemjdoucí mohli ponořit do historie pronásledování jazzových hudebníků a swingových tanečníků. Vzhledem k tomu, že výstava je k dispozici v češtině i angličtině, oslovila místní obyvatele i turisty.

Partneři projektu z České republiky, Polska a Německa se sešli na vernisáži 27. září odpoledne a hovořili o svých historických výzkumech. Následovaly rozhovory, které se ještě více zaměřily na určitá témata. Historik Petr Koura hovořil o významu pasáže Lucerna v meziválečném období. Projektová manažerka Natalie Reinschová se blíže podívala na osud dvou hamburských swingařek, které byly deportovány do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Kurátor Michał Miegoń zdůraznil roli jazzu pro pronásledované hudebníky jako prostoru svobody v nesvobodném světě. Historička Šárka Jarská spojila s okupací hudební kariéru ikon Inky Zemánkové a Edity Fischerové.

Velmi osobní příběh vyprávěl historik Petr Bjaček, jehož babička Alena Dobišarová prožila jako mladá žena období druhé světové války. Na výstavě je také popsána historie českých Potápek. Alena Dobišarová přežila druhou světovou válku, ale její první láska, swingový mladík Bobin, nikoli.

Navštivte
nás na Instagramu

„Svoboda v temných časech“ v Gdyni

Výstava byla v Gdyni otevřena 28. června 2025 a byla uvedena poprvé. Stál přes letní prázdniny až do 7. září 2025 na náměstí Svobodné Ukrajiny, přímo před Městským muzeem v Gdyni a v bezprostřední blízkosti Baltského moře. Díky tomu byla bezbariérová a mohlo ji navštívit mnoho lidí.

O víkendu, kdy byla výstava zahájena, uspořádal projekt „NS-Injustice ‚Degenerated Music'“ ve spolupráci se swingovým tanečním klubem Harlem Beats program zaměřený na swing a jazz. Poté, co byl postaven poslední výstavní panel a první návštěvníci se již se zájmem zastavili, byla výstava slavnostně zahájena. V projevech Marzeny Markowské (zástupkyně ředitele Městského muzea v Gdyni), Michała Miegońe (kurátora), Natalie Reinschové (manažerky projektu) a Petra Koury (historika), které do angličtiny a polštiny přeložila Justyna Gorgoń (produkční), byla zdůrazněna zejména jedinečnost myšlenky výstavy, nadnárodnost projektové spolupráce a důležitost tématu. Zatímco dopoledne probíhaly taneční workshopy pro pokročilé tanečníky swingu, po zahájení výstavy uspořádal Harlem Beats ve foyer Městského muzea v Gdyni swingový workshop pro začátečníky. Ten jim pomohl rozvinout cit pro hudbu a tanec a připravit se na následný koncert. Na závěr vystoupila na pódium ve foyer braunschweigská skupina „Die Kleine Swingbrause“ a energickou swingovou hudbou dostala tančící publikum do nálady.

Následující den, po dalším tanečním workshopu Harlem Beats, měl premiéru takzvaný Jazz Walk, který se v průběhu následujícího týdne konal častěji jako doprovodný program výstavy. Michał Miegoń uspořádal komentovanou prohlídku města Gdyně, během níž byla navštívena historická místa silně spojená s jazzem a swingem. Stejně jako na výstavě bylo v centru pozornosti meziválečné období a období druhé světové války.

Navštivte
nás na Instagramu

„Svoboda v temných časech“ v Brémách

Výstava byla zahájena v Brémách 22. srpna 2025 v galerii Univerzity umění a bude zde k vidění do 14. září 2025. K výstavě byl připraven program akcí, které se tématu věnovaly podrobněji.

22.08.2025
Vernisáž výstavy
Vernisáž výstavy se konala 22. srpna 2025 v galerii Univerzity umění. Skládala se z vernisáže, po níž následoval koncert a společenský tanec. Po krátkém úvodu moderátora Philippa Mangelse (BBfd-tZ) přivítali účastníky Nico Thom, ředitel institutu a jednatel Institutu Klause Kuhnkeho (KKI), a Elke Braunová z nadace Vzpomínka, odpovědnost, budoucnost (EVZ).

Následovaly krátké rozhovory s autory výstavy: Nejprve kurátor výstavy Michał Miegoń (Městské muzeum v Gdyni) hovořil o možnostech, které tento výstavní projekt odhalil pro – dosud neúplný – výzkum swingu a jazzu v období národního socialismu v Polsku.
Vedoucí projektu Natalie Reinschová (BBfd-tZ) pak referovala o osudech dvou sester z hamburské swingové scény, které byly zatčeny gestapem a deportovány do koncentračního tábora pro ženy Ravensbrück.
Na závěr vystoupil Petr Koura (Univerzita Karlova, Praha), který hovořil o svém předchozím výzkumu na toto téma, který se týkal subkultury českých Potápek a osudů swingers ghetta v Terezíně a který je rovněž představen na výstavě.

Po oficiálním zahájení výstavy vystoupila na pódiu „nejlepší česká swingová kapela“ Jakub Šafr & Swing Trio Avalon. Kapelu tvoří Jakub Šafr (klavír), Martin Voříšek (klarinet) a Jan Kubeš (bicí), zpěvem je doprovázela Petra Chlebníčková. Vytvořila atmosféru swingové hudby 30. a 40. let, na kterou přítomní hosté bujně tančili.
Foto: Moritz Röber
Dne 24. srpna 2025 bylo jedno z témat výstavy přeneseno do Oldenburgu. Šárka Jarská přednášela v evangelickém studentském spolku v Oldenburgu o pronásledování českých jazzových hudebníků a swingových tanečníků. Životopisným způsobem vyprávěla o významných osobnostech české hudební scény 30. a 40. let 20. století, o jejich kořenech a inspiracích.
Přítomní se mimo jiné seznámili se slavnými českými tanečními kapelami té doby, od orchestru Karla Vlacha až po orchestr Emila Ludvíka. Vedle těchto hudebních skupin s převahou mužů se Šárka Jarská věnovala také slavným zpěvačkám té doby, zejména Ince Zemánkové a Duce Fischerové.

Hovořila také o Potápkách, subkultuře mladých lidí, kteří byli nadšeni angloamerickou kulturou a swingovou hudbou. Na dobových fotografiích a ilustracích, stejně jako na popisech její módy, vykreslila přesný obraz české subkultury.

Po přednášce následoval taneční čaj s kávou a zákuskem.

V sobotu 6. září 2025 se v galerii Univerzity umění konalo promítání filmu a diskuse. Promítal se film „Django“ (2017), který je biografickým pohledem na sinti swingového hudebníka Django Reinhardta. Film sleduje osudy Django Reinhardta během německé okupace Francie.

Foto: Dieter Reinsch
Dne 10. září v galerii Hochschule für Künste se konalo divadelní představení kurzu Helene Finck (Altes Gymnasium Bremen). Pod názvem „Proti tomu, co je tam nahoře“ vytvořili žáci dokumentární koláž s motivy z románu „Swinging Bremen“ od Birgit Köhlerové.

Hra pojednává o skupině přátel z Brém, kteří se nadchli pro swingovou hudbu. Jejich láska k hudbě je však stavěla do opozice vůči Hitlerjugend, která se soustředila na dril a poslušnost, a také do hledáčku gestapa, které takzvanou swingovou mládež považovalo za nepřátele německého národa.

Herce doprovázel big band, který opakovaně dodával dramatickému představení pozitivní tóny sebeurčení a naděje.
Foto: Ramona Rücker
Poslední víkend výstavy se v galerii Univerzity umění konala přednáška o Sinti Swingu, po níž následoval koncert a společenský tanec. Nico Thom (KKI) hovořil s hudebníky Dardem Balkem a Armandem Balkem ze sdružení Bremerhaven Sinti. Mimo jiné se jednalo o nadšení rodiny Balkeových pro hudbu a instrumentální flexibilitu obou hudebníků.
Oba mají také kořeny v tradicích komunity Sintů, takže se rozhovor soustředil na ohlédnutí za historií Sintů a Romů s osobními anekdotami z rodinné historie obou hudebníků.

Zvláštnosti sintského jazzu však nebyly popsány pouze v diskusi, ale také předvedeny na následném koncertu Swingového souboru Dardo Balke. Dardo a Armando Balkeovi zahráli se svými kolegy z kapely pestrý repertoár swingové hudby, na kterou hosté tančili.
Foto: Dieter Reinsch
Jak 6. září 2025, tak 13. září 2025 nabídl projektový tým prohlídku města po stopách brémské swingové mládeže. Prohlídka města, známá také jako Swingová procházka, vychází z výzkumu provedeného a zpracovaného v rámci projektu „NS-Injustice ‚Degenerated Music'“ o brémské swingové mládeži.
Za zvláštní pozornost stojí rozhovory s brémskou swingovou mládeží, které Birgit Köhlerová vedla v roce 1997 v rámci své diplomové práce. Swingová procházka si klade za cíl přiblížit život brémské swingové mládeže a upozornit na subkulturu, která dosud nehrála v paměťové kultuře města žádnou roli.
Prohlídka navštíví ústřední místa brémské swingové mládeže 30. a 40. let 20. století, včetně převážně tanečních podniků, jejichž budovy dnes plní jiné funkce. Díky historickým fotografiím, citátům a anekdotám swingové mládeže a historickému kontextu událostí sleduje Swing Walk historii brémské swingové mládeže v centru Brém.
Foto: Dieter Reinsch

Navštivte
nás na Instagramu

Dokumentární film „Tanec nad propastí“

Tanec nad propastí

nebo: Kdo byli Bedřich „Fritz“ Weiss
a Ghetto Swingers?

Dokumentární film „Tanec nad propastí“ sleduje historii Ghetto Swingers, jazzové kapely z terezínského ghetta. Kapelu The Ghetto Swingers pod vedením kapelníka Bedřicha (Fritze) Weisse tvořili židovští vězni, kteří do uzavřeného prostoru terezínského ghetta vnesli moderní swingové tóny. Jejich vývoj je zachycen od založení skupiny až po jejich vyhlazení v německých plynových komorách. Jejich současný význam je tematizován, stejně jako vzpomínka na ně, a to jak prostřednictvím jejich hudebního odkazu, tak prostřednictvím současných svědků. Film osvětluje sílu hudby v místě nacionálněsocialistického bezpráví, která se vzepřela propagandistickému zneužití kapely nacistickým režimem a deportaci do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.

Režiséry filmu jsou známí čeští filmaři Marek Jícha a Josef „Pepi“ Lustig. Odborným průvodcem filmu jsou historici Petr Koura a Šárka Jarská. Ústřední postavou je český taneční pedagog Jan Onder, který se proslavil po dvojnásobném vítězství v televizní show StarDance. Premiéra filmu se uskutečnila 28.9.2025 v pražském kině Atlas.

Tanec nad propastí, CZ, 2025, 62 min
Režie: Josef Lustig, Marek Jícha

Navštivte
nás na Instagramu

Výstava „Svoboda v temných časech“

Svoboda v temných časech

Pronásledování českých, německých a polských jazzových hudebníků a swingových výstředníků nacistickým režimem

Výstava „Svoboda v temných časech: Pronásledování českých, německých a polských jazzových hudebníků a swingových výstředníků nacistickým režimem“ poprvé nabízí srovnávací pohled na tento nadnárodní fenomén v době nacistické nadvlády ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století.

Jazzová hudba a swingový tanec byly v meziválečném období populární ve všech třech uvedených středoevropských zemích. Zejména ve velkých městech se v kavárnách, barech a koncertních sálech oddávala řada především mladých lidí své lásce k jazzu a swingu. Nacionální socialisté však jazzem a swingem opovrhovali, a proto tuto hudbu i tanec s ní spojený potlačovali, a to od roku 1933 v Německu a později též na dalších obsazených územích.

Výstava sleduje vývoj událostí od kapitoly „Počátky jazzu v Evropě“. Druhá část nazvaná „Mládež, jazz a politika“ se zabývá subkulturou swingové mládeže a počátky hanobení jazzu a pronásledování jeho vyznavaců ze strany nacistického režimu v Německu. V kapitole „Swing za války“ jsou na osudech lidí i kulturních zařízení ilustrovány praktiky narůstající perzekuce, a to jak publika, tak i umělců a umělkyň. Příběhy sebeuvědomění a rezistence vůči nacismu jsou popsány ve čtvrtém oddíle nazvaném „Odboj prostřednictvím hudby“. Závěrečná část výstavy „Osvobození. Budoucnost. Naděje“ pak vypráví
o životech přeživších a jejich další činnosti po roce 1945.

Chronologie a různé barvy pro každou zemi umožňují zasadit události do širšího nadnárodního kontextu. Hudební skladby uvedené na výstavě si můžete poslechnout prostřednictvím QR kódů.

Výstava se skládá z pěti modulů, z nichž každý má čtyři vzájemně propojené oddíly. Každá příčka měří 1,5 m na šířku a 2,0 m na výšku.

Výstavu je možné si za malý poplatek zapůjčit v Bremer Bündnis für deutsch-tschechische Zusammenarbeit e.V..

Kontaktní osoba: Natalie Reinsch, reinsch@bremer-buendnis.de

Výstava byla dosud k vidění na těchto místech:

Gdyně (28/06/2025 – 07/09/2025)

Brémy (22/08/2025 – 14/09/2025)

Praha (27/09/2025 – 12/10/2025)

Foto: Paweł Jóźwiak
Foto: Philipp Mangels

Navštivte
nás na Instagramu

Výstava „The Collision of Freedom“ – program v Brémách

Výstava "The Collision of Freedom" - program v Brémách

Foto: Paweł Jóźwiak

The Collision of Freedom

Nacistické pronásledování českých, německých a polských swingových tanečníků a jazzových hudebníků

Třínárodní výstava od 22. srpna do 14. září 2025

Galerie Univerzity umění (HfK)
Dechanatstrasse 13-15
28195 Brémy

Doprovodný program:

22. srpna, 19:00 Vernisáž výstavy s partnery z České republiky a Polska v galerii HfK
Poté: živá hudba Jakuba Šafra & swingového tria Avalon se společenským tancem, DJane Eléna Wendt (Swing Man Tau) do 23:00 hod.
Místo konání: Galerie HfK

24. srpna, 15.00 hodin Přednáška Dr. Šárky Jarské o pronásledování českých jazzových hudebníků a české swingové mládeže nacistickým režimem.
Poté: čajový tanec
Místo konání: Evangelische Studierendengemeinde Oldenburg, Schützenweg 40, 26129 Oldenburg.

05. září, od 19.00 Brémy Babylon Bohème, taneční noc v Bali’Ku s originálními swingovými šelakovými deskami DJ Guida Bolera.
Místo konání: Bali’Ku, Werderstraße 60, 28199 Brémy

06. a 13. září 14:00 Swing Walk: Prohlídka města ve stopách brémské swingové mládeže
Místo setkání: před budovou City 46, Birkenstraße 1, 28195 Brémy

06. září, 19:00 Promítání filmu „Django – život pro hudbu“, kterému bude předcházet diskuse s Djangem Heinreichem Reinhardem a Giovannim Steinbachem, moderovaná Natalií Reinsch (BBfd-tZ).
Místo konání: Galerie HfK

10. září, 19.00 Divadelní představení: „Gegen das, was da oben ist“ – dokumentární koláž na motivy filmu „Swingující Brémy“ Birgit Köhler s kurzem scénického umění Helene Finck (Altes Gymnasium Bremen).
Místo konání: Galerie HfK

12. září, 19.00 hodin Povídání o Sinti Swingu s Dardem Balkem a Nico Thomem, po kterém bude následovat koncert souboru Dardo Balke Ensemble se společenským tancem.
Místo konání: Galerie HfK

Kliknutím sem získáte programový leták

NS-Injustice "Degenerated Music"

Nadnárodní projekt se zabývá komparativním pohledem na nacistické perzekuční praktiky severozápadoněmecké swingové mládeže, českých potapki a swingové a jazzové hudební scény v okupovaném Polsku a rozvíjí multiperspektivní, interdisciplinární a participativní formáty zprostředkování.

Logo NS_injustice

08.05. Vzpomínková akce: Tanec osvobození, 18.00 hod.

Vzpomínková akce: Tanec osvobození

Foto: Jiří Lubojacký

Kdy: Čtvrtek 08.05.2025, 18:00 – 19:00 hod.

Kde: Marketplace Bremen

Celoevropský flashmob k 80. výročí konce druhé světové války

V roce 2025 si připomínáme 80. výročí ukončení druhé světové války v Evropě bezpodmínečnou kapitulací německého wehrmachtu.
Připomíná osvobození od nacionálního socialismu a ničivou válku s více než 60 miliony mrtvých.

Tanec Osvobození bude předveden jako flashmob 8. května v rámci třínárodního projektu „NS-Injustice „Degenerated Music“. Pronásledovaní swingoví tanečníci a jazzoví hudebníci v severozápadním Německu, České republice a Polsku“.

Název „Jeepers Creepers“ Louise Armstronga byl zvolen proto, že si ho německá swingová mládež zpívala během nucených prací v koncentračních táborech, kde byla pronásledována nacistickým režimem kvůli své lásce k jazzu a swingu.

Tanec osvobození vznikl v Brémách společně s tanečníky z celé Evropy jako vzpomínka na válku, ale také s ohledem na posilování pravicových skupin v celé Evropě.

Společné tancování choreografie, držení se za ruce a stavění mostů, které lze v tanci rozpoznat, znamená soudržnost, vzpomínku, protože #Niewiederistjetzt

NS-Injustice "Degenerated Music"

Nadnárodní projekt se zabývá komparativním pohledem na nacistické perzekuční praktiky severozápadoněmecké swingové mládeže, českých potapki a swingové a jazzové hudební scény v okupovaném Polsku a rozvíjí multiperspektivní, interdisciplinární a participativní formáty zprostředkování.

Logo NS_injustice

Souhrnné video: Swing-Exchange Brémy 2024

Souhrnné video: Swingová burza Brémy 2024

Byla to velká zábava!

Shrnující video z našeho víkendu Swing Exchange v srpnu 2024 najdete zde. Podívejte se na dojmy z této akce v krátkém videu.

Děkujeme všem účastníkům z celé Evropy. Bylo velmi příjemné navázat kontakty, společně tančit, učit se a uctít památku mladých swingových tanečníků, kteří byli pronásledováni nacistickým režimem.

Swing byl a je symbolem svobody a individuality. Těšíme se na další akce v Praze v listopadu!

Koncert/taneční vystoupení: Agnamana Duo

Koncert/taneční vystoupení: Agnamana Duo

Foto: Sven Hallmann

25.08.2024, 15:30 hod.

Spojené evangelické společenství Brémy-Neustadt, Krankenstraße 11

V neděli bude na víkendovém tanečním večeru Swing Exchange hrát swingové duo Agnamana z Brém. Duo tvoří saxofonista Gilles Biedozi a jeho syn Mael na bicí. Na kontrabas je doprovodí Claudius Tölke.

Vstupné: zdarma

Nacistické bezpráví "Degenerovaná hudba"

Nadnárodní projekt se zabývá komparativním pohledem na nacistické perzekuční praktiky severozápadoněmecké swingové mládeže, českých potapki a swingové a jazzové hudební scény v okupovaném Polsku a rozvíjí multiperspektivní, interdisciplinární a participativní formáty zprostředkování.

Logo NS_injustice