Výstava byla zahájena v Praze 27. září 2025 v pasáži Lucerna. Byla tak vystavena na místě, které je úzce spjato s historií jazzu a swingu v České republice. Lucerna byla považována za nejvýznamnější kulturní a společenské centrum Prahy – konal se zde nespočet koncertů, plesů, konferencí, kongresů, módních přehlídek a sportovních akcí. Vystupovali zde mimo jiné také Josephine Bakerová a Louis Armstrong. Na tanečních akcích se zde scházela česká swingová mládež Potápky.

Pasáž Lucerna je dodnes velmi oblíbená díky své poloze přímo na Václavském náměstí. Stále se zde koná mnoho kulturních akcí, jako jsou koncerty a filmová představení. Zhruba dva týdny až do 12. října 2025 se kolemjdoucí mohli ponořit do historie pronásledování jazzových hudebníků a swingových tanečníků. Vzhledem k tomu, že výstava je k dispozici v češtině i angličtině, oslovila místní obyvatele i turisty.

Partneři projektu z České republiky, Polska a Německa se sešli na vernisáži 27. září odpoledne a hovořili o svých historických výzkumech. Následovaly rozhovory, které se ještě více zaměřily na určitá témata. Historik Petr Koura hovořil o významu pasáže Lucerna v meziválečném období. Projektová manažerka Natalie Reinschová se blíže podívala na osud dvou hamburských swingařek, které byly deportovány do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Kurátor Michał Miegoń zdůraznil roli jazzu pro pronásledované hudebníky jako prostoru svobody v nesvobodném světě. Historička Šárka Jarská spojila s okupací hudební kariéru ikon Inky Zemánkové a Edity Fischerové.

Velmi osobní příběh vyprávěl historik Petr Bjaček, jehož babička Alena Dobišarová prožila jako mladá žena období druhé světové války. Na výstavě je také popsána historie českých Potápek. Alena Dobišarová přežila druhou světovou válku, ale její první láska, swingový mladík Bobin, nikoli.

Výstava byla v Gdyni otevřena 28. června 2025 a byla uvedena poprvé. Stál přes letní prázdniny až do 7. září 2025 na náměstí Svobodné Ukrajiny, přímo před Městským muzeem v Gdyni a v bezprostřední blízkosti Baltského moře. Díky tomu byla bezbariérová a mohlo ji navštívit mnoho lidí.

O víkendu, kdy byla výstava zahájena, uspořádal projekt „NS-Injustice ‚Degenerated Music'“ ve spolupráci se swingovým tanečním klubem Harlem Beats program zaměřený na swing a jazz. Poté, co byl postaven poslední výstavní panel a první návštěvníci se již se zájmem zastavili, byla výstava slavnostně zahájena. V projevech Marzeny Markowské (zástupkyně ředitele Městského muzea v Gdyni), Michała Miegońe (kurátora), Natalie Reinschové (manažerky projektu) a Petra Koury (historika), které do angličtiny a polštiny přeložila Justyna Gorgoń (produkční), byla zdůrazněna zejména jedinečnost myšlenky výstavy, nadnárodnost projektové spolupráce a důležitost tématu. Zatímco dopoledne probíhaly taneční workshopy pro pokročilé tanečníky swingu, po zahájení výstavy uspořádal Harlem Beats ve foyer Městského muzea v Gdyni swingový workshop pro začátečníky. Ten jim pomohl rozvinout cit pro hudbu a tanec a připravit se na následný koncert. Na závěr vystoupila na pódium ve foyer braunschweigská skupina „Die Kleine Swingbrause“ a energickou swingovou hudbou dostala tančící publikum do nálady.

Následující den, po dalším tanečním workshopu Harlem Beats, měl premiéru takzvaný Jazz Walk, který se v průběhu následujícího týdne konal častěji jako doprovodný program výstavy. Michał Miegoń uspořádal komentovanou prohlídku města Gdyně, během níž byla navštívena historická místa silně spojená s jazzem a swingem. Stejně jako na výstavě bylo v centru pozornosti meziválečné období a období druhé světové války.